1. |
Radost
02:25
|
|||
Vždyť já nemusím psát Ódu na radost
Protože géniů tady v Čechách máme už beztak dost
Chtěl jsem jen podat zprávu o tom, že jsem tady žil
Stojím v půli řeky, přes niž jsem se přebrodil
A čela všech svých blízkých k smrti zulíbal bych rád
Svět se mi tak líbil, že jsem v dětství nemoh spát
Už za úsvitu jsem se pouštěl do stále nových her
Vždy mezi žárem pouště a věčným chladem ker
Vždy v setrvalém pohybu, a přesto nemoci se hnout
Vždy na křídlech vánku i s trpkým pocitem pout
A jestli chceš a nemáš strach, tak můžeš se mnou jít
Proti proudu času a o cizích světech snít
Nech doma hotovost, teď jsi můj host
pýcha i pád, neřest i ctnost, všeho mám dost
rozdávám zadarmo, jenom tak pro radost
Vždyť já nemusím psát Ódu na radost
|
||||
2. |
Buddha
04:27
|
|||
1.
Ty jsi zkrátka vyrostla ve velikym městě
Pod kterym se vinou zákopy
A já mám přátele jen z Haliče s Peště
Na periferii Evropy
Mělas tenkrát vlasy do ruda, z Nirvany znala první strofy
Nebyl, kdo by tvoje srdce pokořil
Tím spíš líto přišlo mi, když pánbůh hnět můj vnější profil
Že mě v příjemnějších číslech nestvořil
Ref.
Přes minimální záměr bavit se Buddha stále usmívá
Čím víc se snažíš smutku zbavit, tím víc na tobě ulpívá
Láska žije v zajetí a na svobodě umírá
A nad zemí se nebe prostírá
2.
Snad, že se mi zdálo, že máš pro mě jistou slabost
Snad, že jsem v sebe věřil přespříliš
Snad, že jsem věřil, že tě zlomí infantilní radost
S níž jsem z domu zdrh a jel tě navštívit
A pak jsem se potácel po tom velkym městě
V duši těžkej nadpozemskej chlad
Strašně jsem pil a o půlnoci tančil v kapkách deště
Ale žil jsem dál, i když jsem ke dnu spad
Ref.
3.
Jsou příběhy a lidi, v kterejch není zrnko děje
Jsou písně, v kterejch se nic nezpívá
Jsou oči jak dva plný talíře beznaděje
Pro toho, kdo se do nich zadívá
Ta stará divná doba se dnes drolí jako smetí
A nikdo neví, co se ještě může stát
Jen dál nikdo nemá rád přemoudřelý děti
Stejně jako fízly nemá nikdo rád
Ref.
Přes minimální záměr bavit se Buddha stále usmívá
Čím víc se snažíš smutku zbavit, tím víc na tobě ulpívá
Láska žije v zajetí a na svobodě umírá
A nad zemí se nebe s hvězdama prostírá
|
||||
3. |
Herbert Kosina
02:18
|
|||
1.
Když můj děda přišel do let, snídal opiát
Život ho pak přestal bolet a začal žít rád
Když mu někdy tramal došel, vzal si neurol
Tak můj děda našel lék na bol
Po rozvodu trpěl jak pes Herbert Kosina
Zazdil splátku na mercedes, přišel o syna
Jednou zašel do kavárny, dal si aperol
A tak Herbert našel lék na bol
Ref.
Co Čech, to feťáček
Přísloví nám říká
Nechej už těch vytáček
Též se tě to týká
2.
V práci měla strašný peklo Týna Sladkovská
Do bot už jí proudem teklo, tíseň obrovská
O víkendu vyplenila místní shopping mall
Tak i Týna našla lék na bol
Velké ego, malý penis, sádla přesila
Tak může být popsán Denis, pravzor debila
Po nocích si léčí mindrák jako drsný troll
Také Denis hledá lék na bol
Ref.
|
||||
4. |
Sarah Kane
02:55
|
|||
1.
Za úsvitu zjeví se
Přízrak Sarah Kane
A léta spící démoni
Najednou chtěj ven
Léta spící démoni
Masky odhodí
Dvanáct minut před pátou
V šestym poschodí
Ref.
Vzbuď se, jestli spíš
Uděláme si to těžký
2.
Beru ženu za ruku
Miláčku seš tam?
Pročpak tvůj dech neslyším?
Nechci teď bejt sám
Pročpak tvůj dech neslyším?
Teď na prahu dne
Jak chrámová opona
Svět se roztrhne
Ref.
3.
Dvanáct roků manželství
Auto, úvěr a tak dál
Všechny sny se vyplní
Kterejch si se bál
Všechno se ti vyplní
A přijde Sarah Kane
Dvě tkaničky z conversek
A jako katarze
November Rain
Ref.
Vzbuď se, jestli spíš
Uděláme si to těžký
To víš, že jó
Bude to těžký
|
||||
5. |
Laska v casech Tinderu
03:40
|
|||
1.
Jak bumerang, jak flashback, jak výroční deprese
Vrací se mi stále na mysl
Proč svět, jehož krásu člověk sotva unese
Je v posledním levelu nesmysl
Tam za tou zdí umírá někdo, koho mám rád
Nezabrání tomu zhola nic
Buším na dveře Boha, není-li doma snad
Zdali by moh na to něco říct
Ref.
Hej, hej, hej
2.
Bůh mlčí, jako mlčel celé dlouhé stovky let
Jeho jménem zato mluví ledaskdo
Kněz, pro nějž láska k moci je ten nejkrásnější fet
Imám, jehož ústy řeční samo Zlo
Ty, kdo věříš jenom v prachy, máš nakonec možná recht
Tvoje víra, ta je aspoň poctivá
Žádný posmrtný sliby, všechno hned a všechno echt
Rychle ber, dokud se Prorok nedívá
Ref.
Hej, hej, hej
3.
Čas a svět jsou nekonečná bílá prázdná pláž
Jsme dvě zrnka písku větrem nesená
I v časech Tinderu zůstává láska furt stále táž
Stejně tajemná, svatá a neměnná
Každý láskyplný skutek vepíše se do hmoty
A navždycky ji v život promění
Můžou nás zavřít za zdi, za mříže i za ploty
Můžou nás zabít, ale věčnost nezmění
Ref.
Hej, hej, hej
|
||||
6. |
Mamahotel
02:44
|
|||
1.
Pozvalas mě do sedmýho poschodí
Moc lidí sem k tobě asi nechodí
V kuchyni prach, v hrnci růže uvadlá
A tvoje tvář do nicoty propadlá
Bejvalas tak roztomilá holčička
Mažoretka v piškotech a lodičkách
A já týpek, co tě vždycky pobavil
Sorry, že jsem se tolik let nestavil
Ref.
Co se bude dít?
Máš ňákej plán?
Každej se bojí
Každej je sám
2.
Chtělas něco, co ti nikdy nemůžu dát
Mohli jsme to předstírat nebo si na to hrát
Ale já si myslím, že je pravda víc než lež
A jde o to najít důvod, kvůli kterýmu tu jseš
Jsme ztracená generace z mamahotelů
V hledáčku herních magnátů a social kartelů
Facebook tě nemoh připravit na reálnej svět
Vyhasly ti oči a zešedla ti pleť
Ref.
Bridge
Dívám se dolů na svůj život, tak jak byl
A mou hlavou plují dávné sny
Není-li to happy end, příběh ještě neskončil
Nebylo by světla, nebýt tmy
3.
Třpyt kovu v tvojí dlani – je tak chladivý
Ve svým věku už jsem přestal věřit na divy
Ale teď se divím tomu, jak se rychle blíží zem
A někdo už mi za chvíli snad řekne, proč tu jsem
Otevřou se dveře a v nich bude stát
Buddha nebo Cohen nebo Viktor Frankl snad
A můj učitel Kurt řekne: chlapče, s trápením je šlus
Věčnost – to je kytara a dvanáct taktů blues
Ref.
To se bude dít?
Celkem fajn plán!
Každej se bojí
Každej je někdy sám
|
||||
7. |
Cesky folk
03:57
|
|||
1.
Bydlel jsem s lidma nemocnejma bolestí
Který jak víru svou nenávist šířili dál
Viděl jsem žoky peněz nasáklý hloupostí
K ničemu mi nebylo, že jsem se s nima znal
Chodil jsem do školy se spoustou nadutejch kreténů
Jejichž rozhled končil u Bohouška Říhy
Volaje o pomoc slyšel jsem jen ozvěnu
Kouře trávu měl jsem jenom stíhy
Ref.
Je pro mě připravená jenom jedna cesta
A nikdo jinej po ní nemůže jít
Do mýho srdce vejde se jen jedna láska
A nikdo jinej to srdce nemůže mít
2.
Beru si samply z neexistujících písní
Který jak husitskej chorál znějí v mojí hlavě
A texty píšu nejlíp, když jsem v časový tísni
Napíšu i tobě, stačí poslat nápěv
A nezpívám, buď křičím, nebo šeptám
Přesto nejsem rapper s kytarou
A než se někam nacpu, vždycky se slušně zeptám
Lhostejno či střízliv, nebo trochu pod parou
Ref.
3.
Konečně můžu zvolat, že jsem šťastný
A to i bez kurzu Iva Tomana
Dám ti svůj tajný recept, ale budeš to mít mastný
Musíš mi hrát v juke-boxu český folk až do rána
A tolikrát jsem myslel, že můj život skončil
Že nemá žádnou cenu se s ním dál vlíct
Přitom stačilo jen, abych v mozku něčím trochu pootočil
Milujte svůj osud a to je vše, co k tomu můžu říct
Ref.
Je pro vás připravená jenom jedna cesta
A nikdo jinej po ní nemůže jít
Do tvýho srdce vejde se jen jedna láska
A nikdo jinej to srdce nemůže mít
|
||||
8. |
Dostihy a sazky
03:05
|
|||
1.
Miláčku už nechci hrát ty tvoje divný hry
Naložím tě do jumpera a pošlu zpátky k mámě
Náš vztah plave na vodě a kolem nás jsou kry
A já už nemám sílu nabídnout ti rámě
Ref.
Měl jsem tě rád, už je to pryč
Je mi to líto, co víc na to říct?
Čeká nás návrat do starých rolí
A reset vzpomínek, které jen bolí
Měl jsem tě rád, tak nezapomeň
A jednou v nebi možná přijde ten den
Kdy znovu potkáš všechny své milé
A lásky bude dost tak jako housek v Bille
2.
Miláčku už nemám, co bych ti moh dát
A dával jsem hodně a ty jsi hodně brala
Včera věrní spojenci, dnes nepřátelský stát
A nad náma se viklá Tantalova skála
Ref.
Měl jsem tě rád, už je to pryč
Odešel Dylan, Michael, Johny, Keith i Mitch
K nočnímu bdění zbyli jsme sami
Plameny šlehají našim démonům z tlamy
Měl jsem tě rád, tak nezapomeň
A jednou v nebi možná přijde ten den
Kdy znovu potkáš všechny své blízké
A z duše spadne strach jak těžké pytle s pískem
3.
Někdy ve snu zaslechnu tvůj usedavý pláč
Přál bych si tě pohladit a osušit tvé slzy
Z lékárničky vyndat nůžky, náplasti a fáč
A obvázat tvé srdce, které puklo příliš brzy
Ref.
Měl jsem tě rád, už je to pryč
Moje zprávy smaž a všechny dárky znič
Zapomeň prosím, že jsi mě znala
Útěchu hledej v knihách od Fedora Gála
Měl jsem tě rád, tak nezapomeň
A jednou v nebi možná přijde ten den
Kdy znovu potkáš všechny své lásky
Bůh s náma přestane hrát Dostihy a sázky
|
||||
9. |
Na jih
03:47
|
|||
1.
S lodí, která dováží rum, cukr a kávu
Vydám se s tebou jednou na rovník
Kde jsem si kdysi schoval slunce do rukávu
Úplně podivuhodný kouzelník
Zabloudil jsem tenkrát mezi lány třtiny
A v poledne má žízeň byla největší
Já ani má duše jsme nevrhali stíny
Snad pro ten pocit falešného bezpečí
Ref.
Já bych si jen přál
Vzít tě s sebou na jih
Tohle bych si přál
To bych si přál
2.
Tvoje oči zelený jak papouščí peří
Černý vlasy hustý jako melasa
K ránu letěl kolibřík kolem našich dveří
Kdo má ten dar uchvátit srdce do lasa?
Šnorchlování v mělké korálové vodě
S rybkou, která podobá se trumpetě
Paraplíčka v drincích a na obzoru lodě
Někdy je fakt krásný zůstat na světě
Ref.
Já bych si jen přál
Vzít tě s sebou na jih
Já bych si jen přál
Toulat se v těch krajích
Tohle bych si přál
To bych si přál
3.
Začíná únor, v Evropě končí slevy
Pod jižním sluncem sklízej čaj
Skrz dráty zápisky si dělá Primo Levi
A tvoje paže dosahují přes okraj
Ref.
Já bych si jen přál
Vzít tě s sebou na jih
Já bych si jen přál
Toulat se v těch krajích
Já bych si jen přál
Naplnit svůj kalich
Tohle bych si přál
To bych si přál
|
||||
10. |
Steve Jobs
02:35
|
|||
1.
Jedna babka pocházela z Drahotuší
Maloval jsem kdysi její portrét tuší
Drahný léta visel v rohu nad pianem
Když umřela, spálili ji i s tím krámem
Druhá babka pocházela ze Schořova
Od ní jsem se učil zpívat český slova
I když zbytky sluchu už jsem dávno ztratil
Lásku k hudbě ze mě nikdo nevymlátil
Ref.
Ani můj učitel hudebky
Ba ani má lektorka tance
Když někdy upad jsem do depky
Já v sobě víru zas našel jak v bance
2.
Plyne z toho, milé děti, poučení
Pouhé vzdělání že ještě všechno není
Člověk bytost náchylná je k omylům
A láska zvítězí i navzdory všem debilům
Ref.
Navzdory tvý učitelce hudebky
Navzdory všem mistrům tance
Když někdy upadneš do depky
Tak v sobě víru zas najdeš jak v bance
Jako Steve Jobs
|
||||
11. |
Skola
02:10
|
|||
1.
Byl jsem trochu ve stresu, když poprvý jsem do školy šel
Na rozdíl od ostatních mamlasů já minimální radost z toho měl
Ta dobrá paní snad to tušila a s přísností světice
Mě šoupla na samotku do poslední lavice
Tam vidět na mě sice nebylo, což opravdu jsem uvítal
Co naopak mi ale bylo nemilo, že čas pomalu utíkal
A tak z dlouhý chvíle, já naučil se číst a psát
A taky nauku o duši, kterou každej žáček musí znát
Ref.
Že je lepší držet ústa, než druhejm říkat pravdu do očí
A že chytrolíni stejně vždycky pravdu v opak otočí
A že tomu, kdo má moc, byť by to byla jen ta úča pitomá
Se musí ustoupit a člověk lehčí život má
2.
Krásná léta školní docházky už nenávratně minula
Vzpomínky na Šrámky a na lásky spolu neseme si zminula
Ale i v kanclu, na poradě nebo u strojů, tvůj šéf má vždycky rád
Když si zopakuješ nauku, kterou každej žáček musí znát
Ref.
|
||||
12. |
Cti mi
03:30
|
|||
Čti mi, lásko, čti
Svými medovými rty
Pocukruj mou duši slovy
Výřečněji nežli mistr Kovy
Čti mi cestou pouští i v pobřežních planinách
Až vjedem do Zaragozy, přečti mi můj strach
Přečti mi můj osud a přečti mu můj stesk
Čti mi Komsomolskou pravdu i nedělní Blesk
Čti mi, lásko, čti
Naplň slovem moje dny
Buď mou sondou do moudrosti věků
Daleko od zoufalství a breku
Buď mým hrdlem láhve, buď mým světlem v temnotách
Buď můj jackpot v Sazce, buď můj životní krach
Stéblem pro zoufalé i ránou z milosti
Krutá femme fatal i světice od kosti
Čti mi, lásko, čti
Přečti všechny moje sny
Čti mi, ať jsou provždy sečteny
Moje smutky tady na Zemi
Máme oba v srdci příliš těžká zranění
Naše láska – horská dráha, paměť plná kamení
Schoulit se v teplém místě, kde nás Vesmír nechá spát
Až do slunečného rána, v němž ledy začnou tát
|
||||
13. |
Tazni ptaci
05:03
|
|||
1.
Ráno byla u pokladny fronta
A vzduch byl přímo mrazivý
Ještě na peróně smotnul Niček jointa
Myslel, že mě tím snad udiví
Vlaky odjíždějí do vzdálených krajin
A vezou lásky dávno ztracené
Svůj smutek úřadům i blízkým zdárně tajím
A bylo to i krásný – ne že ne
Ref.
Bouřka se přežene
A mraky odplynou
Mlhy se rozpustí
Zlé časy pominou
A lidi si odpustí
2.
Projížděl jsem krajem plným jezer
A nechal auto u smažalnie ryb
Byl jsem tak smutnej, že zavolali kněze
Kdybych snad předčasně chtěl ukončit svůj trip
Byl konec října, oblohou táhly husy
Chtěl jsem počít dítě, ach bože jenom s ní
Bál jsem se Boha jak negramotnej Rusín
Chtěl jsem splnit vše, o čem má láska sní
Ref.
Ať nebe se vyjasní
A mraky odplynou
Mlhy se rozpustí
Zlé časy pominou
A lidi si odpustí
3.
Jsem špatný učitel, co opustil svou školu
Filozof vržený do náruče drog
Když míchám cuba libre, tak trochu šidím colu
A šetřím vodou, když si vařím grog
Furt někam odjíždím a opouštím a ztrácím
Kam mizí životy už navždy ztracené?
Chtěl bych to umět tak jako ti tažní ptáci
A furt je to i krásný – ne že ne
Ref.
Bouřka se přežene
A mraky odplynou
Mlhy se rozpustí
Zlé časy pominou
A lidi si odpustí
|
Leo Pank Ševelpuna Czechia
Czech songwriter, poet, doctor of philosophy and an introvert with exhibitionist tendencies.
Streaming and Download help
If you like Leo Pank Ševelpuna, you may also like:
Bandcamp Daily your guide to the world of Bandcamp